Smyslem spádového území je získat schopnost plánovat a rozhodovat v měřítku jednotlivých občanů a firem v rámci území větší než obec a menší než kraj. Vede k poznání vlastní jedinečnosti inovačních potenciálů a příležitostí. Vytvořit profesionální správu a nastavit aktivní management, který bude vytyčené cíle sledovat. Jasně tak umí říci, jak se chce a potřebuje rozvíjet. Jaké investice potřebuje a za jakých podmínek. Umí území spravovat v měřítku jednotlivce a tedy uzavírat stabilní konkrétní dohody v souladu s potřebami celku. Trvalé ověřování podoby veřejného zájmu zajišˇťuje soulad s potřebami obyvatel. Území má jasnou strategii, zpracovanou podrobnou územně plánovací dokumentaci, akční plány, priority a dle nich nastaven odpovídající systém kontribucí.
Pro jakéhokoliv investora spádové území nabízí transparentní prostředí, výrazné snížení investičních rizik a zásadní urychlení přípravy investice a všech povolovacích procesů.
Územní plán je nejdůležitějším zákonem obce. Odpovídá za něj volená samospráva. Pokud došlo ke schválení plánu, který neumožňuje řádně naplňovat cíle a úkoly územního plánování dle §18 a 19 stavebního zákona, je plán fakticky vadný, tedy nezákonný a měl by být v těchto částech zrušen a opraven. Faktickou vadnost je však nutné prokázat. Ve vztahu k problematické části může obec řešit jen to, co pro své občany zajišťuje. Často se jedná jen o základní vybavenost a proto není obec vůbec schopna zátěž vztáhnout na ostatní veřejnou vybavenost služby a infrastrukturu. Pokud začne obec plánovat a společně utvářet územní plán koordinovaně v rámci celého spádového území, má zpracovanou vizi, strategie a navazující cíle. Zná potřeby pro služby a vybavenosti, rizika i potenciály. Pro veřejnou správu tak má určenou obecnou podobu uznaného veřejného zájmu. Dokáže pak rozpoznat reálné dopady chybně vytvořeného plánu. K úspěšnému vedení jednání o změně územního plánu je dále potřebné mít zpracovaná pravidla pro kontribuce, které vyrovnávají vliv působení obce na poli územního plánování. Pak lze provést ohodnocení vyvolaných nákladů a přínosů a dle toho zvolit postup změny chybně schváleného územního plánu.
Ano, toto je zásadní problém celé ČR. Je to neudržitelné a nepřijatelné. Obce dostávají od státu na každého obyvatele část daňového výnosu státu. Čím větší obec a čím komplexnější služby zajišťuje, tím je koeficient pro přepočet daňový výnosu na obyvatele vyšší. Tento výnos je však určen na údržbu a provoz stávající infrastruktury a služeb. Finance nemají být využity na nové investice, protože tím se tuneluje stávající infrastruktura a vybavenost. Reálně pak dochází ke zhoršování kvality a služeb obce občanům. V praxi obce dokáží svůj rozvoj zabezpečovat díky využití dotačních zdrojů vzniklých přerozdělováním v rámci EU, nebo státu. Pro nápravu je opravdu potřeba doplnit právo na vyrovnání vlivu obcí v důsledku působení na poli územního plánu do stavebního zákona. Obec musí mít právo vyvažovat všechny 3 pilíře udržitelného rozvoje (environmentální, ekonomický a sociální). Společný postup obcí v rámci tvorby spádových území dává pádné argumenty pro kraje, aby tuto změnu iniciovaly. Pokud spádovým územím (obcím a městům) chybí to, co je na západ o nás běžné, nemohou být globálně konkurenceschopné.
Zpracování regulačního, nebo také zastavovacího plánu přináší možnost konkrétního vymezení chráněných veřejných zájmů a vlivů s ohledem na charakter území. Díky regulačnímu plánu je tak možné správně poznat a popsat vlivy plánovaných změn a vyjednat s investory přiměřené kontribuce. Každému regulačnímu plánu musí předcházet územní studie jako územně analytický podklad. Územní studie popíše kvality, limity v širším kontextu celého spádového území a vymezí rozsah budoucích regulací regulačním plánem. Zejména tam, kde je plánovaná nová zástavba, je nutné stanovit, zda se má pro konkrétní řešení zpracovat regulační plán za účasti veřejnosti, nebo zda postačí územní řízení pouze v režii státní správy. Uplatňuje se princip, že se reguluje jen to, co je potřeba tak, aby bylo možné účinně uplatňovat uznaný veřejný zájem v území. Pro konkrétní rozhodování o charakteru zástavby je nutné nahlížet území v měřítku 1 : 5 000-2 000. Je to měřítko, kde jsou rozlišitelné charakteristické detaily v území. Standardním měřítkem zpracování samotného územního plánu je 1 : 5 000, v hl.m. Praze 1 : 10 000. Vzhledem k potřebě sdílení a on-line prezentací, je žádoucí, aby zpracovaná dokumentace měla jednotný celorepublikový standard, který odpovídá schválené metodice. Tento přístup umožňuje sjednocení pojmů a výkladů a tím se ztransparentní postupy rozhodování státní správy. Vytváří se tak obecné předpoklady pro sdílení a vzájemnou koordinaci územních plánu a to nejen v rámci spádového území. Je to další důvod, proč má každá municipalita požadovat, aby rozvoj v území byl řešen vždy s ohledem na jedinečný charakter území. Tedy prostřednictvím regulačního plánu. Podkladem je pak vždy standardně řešený územní plán.
Strategický rámec ČR 2030 popisuje nutnost vytváření funkčních, na inovacích založených, prosperujících, přátelských, sociálně soudržných a enviromentálně odpovědných regionů. Dává konkrétní doporučení, podle kterých je spádové území formováno včetně nároků na koordinaci a digitální propojení. Spádové území nabízí metodu spolupráce a koordinace, která zavádí strategické řízení a plánování pro větší územní celky v měřítku jednotlivce. Umožňuje myslet globálně, jednat lokálně. Dle zvolené strategie a díky využití propojení digitálními technologiemi, má spádové území v globálním světě možnost prezentovat světu vlastní jedinečnou nabídku příležitostí a možností.Schopnost spolupráce, zapojení a sdílení dat a zkušeností pak pomáhá vytvářet sebevědomé spolupracující území, která dokáží oslovit a přitáhnout ty, kdo mohou území prospětVyjednaná společenská shoda na společných cílech a její trvalé ověřování umožňuje rychlou integraci příchozích a jejich zapojení do místních komunit.
Ano může. Spádové území je prostor pro společnou koordinaci tak, aby bylo možné vytvářet společně prostor pro plnohodnotný život svých občanů.Je na samotných samosprávách, které spádové území vytváří, jak si nastaví funkční pravidla pro společnou koordinaci, tvorbu strategických dokumentů a působení na poli územního plánování.
Zákon o obcích dává velký prostor samosprávám pro vlastní uspořádání. Jak bude spádové území formalizováno, záleží volených samosprávách. Vždy je nutné v závislosti na místních a podmínkách hledat optimální formální uspořádání, které umožní účinné naplňování společenských cílů spádového území. Svazek obcí je “legislativní vehikl”, který umožňuje obcím nastavit si funkčně společná pravidla. Dohoda o tom, kdo bude pro spádové území zajišťovat i působení na poli státní správy jako obec s rozšířenou působností, umožňuje tvorbu závazných společných dokumentů. Zejména působení na poli územního plánování. Závazné plánování obcí ve spádovém území přináší lepší přepočet koeficientu pro rozdělování daňového výnosu. Ten je určen zákonem č. 243/2000 Sb. Daňový výnos se zvyšuje podle počtu obyvatel 0-50, 51-2000, 2001-30000, 30000 a více. Čím větší obec (město), tím zajišťuje svým obyvatelům více služeb.
Pokud tedy obce vytvoří spádové území s profesionální správou a přistoupí ke společnému vytváření odpovídající vybavenosti, (na podkladě závazné územně plánovací dokumentace),mohou si podle toho také nárokovat odpovídající dělení daňového výnosu.